Slovníček pojmů
Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Druh pozemku lze zjistit ve výpisu z katastru nemovitostí.
Zjednodušeně se jedná o odborníka, který pomáhá svým klientům, jak mají hospodařit s finančními prostředky včetně investic. Tento pojem je potřeba odlišovat od daňového poradce, který poskytuje klientům poradenství v oblasti daní. Finanční poradce vám pomůže mj. při sjednání úvěru při koupi nemovitosti, což vám ušetří čas a nervy, protože nebudete muset osobně obcházet jednotlivé banky. Finanční poradce totiž provede porovnání jednotlivých nabídek bank za vás.
Vhodnější variantou jsou „nezávislí“ finanční poradci, kteří nejsou zaměstnanci žádné z bank. Finanční poradce, který je zaměstnán u konkrétní banky, vám totiž neposkytne z pochopitelných důvodů objektivní srovnání nabídek ostatních bank, které představují konkurenci. Dále je třeba zmínit, že služby finančních poradců jsou poskytovány zásadně zdarma.
Státní úřad, který vede agendu katastru nemovitostí.
Databáze nemovitých věcí, jejich vlastníků a souvisejících práv a povinností, kterou spravuje stát.
Smlouva mezi prodávajícím a kupujícím, na základě které dochází k převodu vlastnického práva k předmětu koupě oproti zaplacení kupní ceny.
Smlouva mezi pronajímatelem a nájemcem, na základě které pronajímatel umožní nájemci užívat dočasně určitou věc za úplatu (nájemné).
Písemný návrh na předepsaném formuláři podepsaný navrhovateli (např. původní a nový vlastník), kterým se zahajuje řízení před katastrálním úřadem (např. ohledně převodu vlastnického práva).
Osoba, která má na starosti správu společných částí domu a pozemku (sklepy, chodby, výtahy, střecha, komín, anténa atd.), ve kterých jsou vymezeny jednotky zapsané do katastru nemovitostí. Zpravidla se jedná o společenství vlastníků jednotek.
Katastrálním zákonem je definována jako pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem; pozemky se v katastru evidují v podobě parcel.
Nemovitá věc, která je katastrálním zákonem definována jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky, hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19 katastrálního zákona, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků.
Katastrálním zákonem je definována jako pozemek, který není stavební parcelou. Jedná se tedy o veškeré druhy pozemků s výjimkou zastavěné plochy a nádvoří. Patří sem orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy a ostatní plochy.
Dokument, ve kterém je uvedeno, kolik energie se spotřebuje při užívání určité budovy. Na základě této spotřeby se budova zařadí do kategorií (tzv. klasifikačních tříd), které charakterizují úspornost budovy. Jednotlivé kategorie jsou označeny písmeny „A“ až „G“ s tím, že nejúspornější je označena písmenem „A“. Při prodeji či nájmu budovy nebo jednotky je třeba předat tento průkaz nebo jeho kopii kupujícímu nebo nájemci. V určitých případech lze průkaz nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie za uplynulé 3 roky.
Dokument sloužící k územnímu plánování na úrovni části obce. Oproti územnímu plánu je podrobnější. Regulační plán je závazný pro rozhodování v daném území, a dokonce nahrazuje v některých případech územní rozhodnutí.
Smlouva, která může být současně také SOSB nebo se jedná o zvláštní smlouvu, ve které si zájemce rezervuje po sjednanou dobu možnost přednostně jednat o podmínkách smlouvy (kupní smlouva, nájemní smlouva apod.) ohledně vybrané nemovité věci a následně takovou smlouvu uzavřít.
Správní řízení zahájené podáním návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, které trvá minimálně 20 dnů.
Ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě se smluvní strany zavazují, že do určité doby, po splnění dohodnutých podmínek, uzavřou mezi sebou kupní smlouvu, na základě které bude za dohodnutých podmínek převedeno na budoucího kupujícího vlastnické právo k nemovité věci.
Jedná se o rozhodnutí, které v sobě obsahuje jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což vede k urychlení celého procesu realizace stavebního záměru. Lze jej vydat v zákonem stanovených případech.
Poplatek za zahájení řízení před katastrálním úřadem. Aktuální výše poplatku činí 2 000 Kč.
Katastrálním zákonem je definována jako pozemek, který je evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří. Tento pojem je třeba odlišovat od pojmu stavební pozemek.
Jsou v něm stanoveny podmínky, za kterých lze provést určitou stavbu. Pokud je to třeba, jsou v něm stanoveny podmínky i pro užívání této stavby. Stavební povolení následuje po územním rozhodnutí.
Stavební pozemek je definovaný stavebním zákonem. Zjednodušeně řečeno se jedná o pozemek, na který je možné umístit stavbu (tj. lze na něm stavět), a to na základě územního rozhodnutí, společného povolení nebo regulačního plánu. Tento pojem je třeba odlišovat od pojmu stavební parcela, který je definovaný v katastrálním zákonu. Co je stavební parcelou, lze zjistit z katastru nemovitosti (jedná se o pozemek s druhem zastavěná plocha a nádvoří). Z katastru nemovitostí však nezjistíte, co je stavebním pozemkem. Stavební pozemek tedy může být evidovaný v katastru nemovitostí s různým druhem pozemku (např. zahrada). Až po dokončení stavby na pozemku je potřeba údaje o nové budově zapsat do katastru nemovitostí (na základě ohlášení vlastníka), čímž současně dojde i ke změně druhu pozemku. Nově bude část pozemku, na které je umístěna stavba, vyčleněna jako samostatný (nový) pozemek s druhem, který bude evidován jako zastavěná plocha a nádvoří (bude se tedy jednat o stavební parcelu). U zbývající nezastavěné části (tj. dosavadní pozemek) bude zachován stávající druh pozemku (např. zahrada).
Úschova peněz třetí osobou (zpravidla advokátem, notářem nebo bankou), u níž je složena kupní cena za nemovitou věc, a to obvykle do doby, než je proveden zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Po tomto zápisu a případně splnění dalších sjednaných podmínek jsou složené prostředky z úschovy vyplaceny prodávajícímu.
Dokument sloužící k územnímu plánování, ze kterého lze vyčíst, jakým způsobem mohou být využity jednotlivé části obce (např. bydlení, občanská vybavenost, výroba, skladování) a za jakých podmínek. Napomáhá k regulaci zástavby na území obce a jejímu efektivnímu plánování do budoucna. Vydává se pro území určité obce a musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, které se pořizují pro území kraje.
Na základě tohoto rozhodnutí lze zejména umisťovat stavby na pozemek, provádět změny staveb, měnit využití území nebo dělit či scelovat pozemky. Toto rozhodnutí lze za určitých okolností nahradit územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud je pro dané území vydán regulační plán. Územní rozhodnutí předchází stavebnímu povolení.
Nahrazuje za určitých podmínek (zejména jednodušší a méně náročné případy) územní rozhodnutí.
Výpis informací z katastru nemovitostí týkajících se konkrétní nemovité věci. Na základě tohoto výpisu zjistíte mimo jiné: kdo je vlastníkem příslušné nemovitosti, bližší specifikaci nemovitosti (např. velikost a druh pozemku, zda se na pozemku nachází nějaká stavba), zda váznou na nemovitosti nějaké právní vady (zejména zástavní práva či věcná břemena), nebo na základě čeho aktuální vlastník nabyl danou nemovitost do vlastnictví (např. darovací smlouva, kupní smlouva, rozhodnutí v dědictví).
Jedná se o jeden z druhů pozemku, který se zapisuje do katastru nemovitostí. Katastrální vyhláškou je tento druh pozemku vymezen zjednodušeně řečeno jako pozemek, na němž je a) budova včetně nádvoří, b) společný dvůr, c) zbořeniště nebo d) vodní dílo.
Stavebním zákonem definovaná jako součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb na pozemku.
Stavebním zákonem definované jako území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.
Stavebním zákonem definovaný jako pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Stavebním zákonem definovaná jako plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Tento pojem je třeba odlišovat od stavebního pozemku. Ze zastavitelné plochy se stane stavební pozemek pouze za předpokladu, že na základě územního rozhodnutí, společného povolení nebo regulačního plánu bude možné umístit na pozemek stavbu.
Vyznačení konkrétní změny (změna vlastníka, vznik zástavního práva apod.) v katastru nemovitostí. Zápis je završením procesu řízení před katastrálním úřadem. Zápisy se provádějí buď vkladem, záznamem nebo poznámkou.
Dokument sloužící k územnímu plánování na úrovni krajů. Jsou v nich stanoveny zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje a vymezeny plochy nebo koridory nadmístního významu. Tyto požadavky jsou poté blíže rozvíjeny a konkretizovány v územních plánech obcí, které musí být v souladu s těmito zásadami. Zásady jsou tedy oproti územnímu plánu obecnější a vztahují se na území celého kraje, zatímco územní plán se vztahuje pouze na území obce a je podrobnější.
Zajišťovací právo, kterým se věřitel chrání pro případ, že by jeho dlužník neplnil své povinnosti, a které mu zaručuje v případě neplnění těchto povinností přednostní právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení věci, která je zástavním právem zatížena. Zástavní právo zatěžující nemovitou věc je zapisováno do katastru nemovitostí.
Smlouva mezi věřitelem a vlastníkem zástavy, na základě které se zřizuje zástavní právo. Samotné zástavní právo nevznikne uzavřením smlouvy, ale až jeho zápisem do katastru nemovitostí.
Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.
Smlouva mezi realitní kanceláří a zájemcem, ve které se realitní kancelář zavazuje, že za odměnu zprostředkuje uzavření určité smlouvy (např. kupní nebo nájemní) se třetí osobou.